Matěj Krupčík

Věda za meditací — co se děje, když meditujete.

Mocný nástroj na neurohacking a regulaci lidské fyziologie.

Úvod

Výzkum vlivu meditace na mozek probíhá již několik let. Meditační praxe zahrnuje širokou škálu postupů a technik navržených tak, aby podporovaly relaxaci, kultivaci pohody, emoční rovnováhu, regulaci stresových stavů a pocity well-beingu. Meditace zmírňuje subjektivní úrovně úzkosti a deprese, redukuje stres, zlepšuje soustředění, zvyšuje kreativitu a napomáhá celkové psychické pohodě.  Ze studií a výzkumných metod se však ukazuje, že meditační cvičení mohou mít dalekosáhlejší výsledky, které se nevztahují pouze na regulaci psychologických stavů.

Pojem meditace

Dříve než se podíváme za hranice meditace, stojí za to udělat si rychlý přehled toho, co se vlastně myslí pod pojmem meditace. Tato praxe může mít mnoho různých forem, ale jedny z nejznámějších a nejpoužívanějších technik, které se jeví jako nejpřínosnější a které také patří k těm nejtradičnějším, se nazývají meditace všímavosti neboli soustředěná pozornost a otevřené pozorování.

man in black shorts sitting on floor

Soustředěná pozornost je meditační cvičení koncentrace s přesně definovaným cílovým předmětem. Nejčastěji se udržuje pozornost na dechový vjem. 

Otevřené pozorování zahrnuje setrvání ve stavu pozorování bez zaměření na konkrétní objekt nebo myšlenku. Cílem je spíše zůstat ve stavu pozorování bez jakýchkoliv reakcí, posuzování a hodnocení.

Skutečné změny v mozku – Neuroplasticita

Meditace doslova mění struktury mozku na fyziologické úrovni a zlepšuje mnoho psychologických aspektů života. Termín neuroplasticita se používá k popisu změn v mozku, ke kterým dochází v reakci na zkušenosti, mentální trénink a osvojování dovedností, které mohou vyvolat plastické změny v mozku. Z této kategorizace se může meditace právoplatně řadit k jedné z nejmocnějších neurohacking taktik, kterou může využít naprosto každý.

Meditace udržuje váš mozek mladý.

Meditace přináší významnou fyziologickou změnu v mozku. Ze studií se ukazuje, že existuje řada velmi výrazných způsobů, kterými lze meditací změnit strukturu mozku. 

Jedna z nejdůležitějších oblastí, která je meditací ovlivněna je prefrontální kortex. Tato část vašeho mozku je spojená s rozhodováním, plánováním, soustředěním, pamětí a ovlivňuje sociální chování. Právě prefrontální kortex nás z velké míry odděluje od ostatních živočichů na planetě. Žádný jiný druh nemá tuto oblast tak výrazně vyvinutou jako člověk.

Špatná zpráva je, že s narůstajícím věkem prefrontální kortex řídne. Dobrou zprávou je, že pokud jste schopni dlouhodobě udržovat meditační praxi, lze si udržet tloušťku prefrontálního kortexu navzdory stárnutí. [1] Skeny mozků meditujících a nemeditujících ukazují, že dlouhodobě meditující subjekty mají mozky, které vypadají v průměru o 7,5 let mladší.

Další oblastí je hipokampus. Tato část mozku je sídlem učení, paměti a jeho aktivita umožňuje ukládání informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Má se za to, že velikost hipokampu je negativně ovlivněna stresem a zvýšenou hladinou kortizolu (stresového hormonu). Dlouhodobě meditující mají zvýšený objem hipokampu právě z důvodu, že dlouhodobá meditační praxe reguluje stres a snížený stres snižuje hladiny kortizolu. To má pravděpodobně ochranný vliv na velikost hipokampu.

Meditace jako lék na bolest

buddha statue near trees

Dlouhodobá meditace je spojena se zvýšenou hustotou šedé hmoty v mozkovém kmeni. Strukturální změny v mozku praktikujících meditace naznačují, že citlivost na bolest souvisí s tloušťkou kůry v oblasti mozku, která souvisí s bolestí. Dlouhodobě meditující mají větší objem šedé hmoty právě v této oblasti. Tyto strukturální změny jsou zkoumány pomoci pokročilých technologií jako je funkční magnetická rezonance (fMRI). Účastníci studie praktikující meditaci měli výrazně nižší citlivost na bolest než kontrolní skupina. [2]

Pozornost, soustředění a kreativita

Multitasking je téměř mantrou dnešní doby. Kdo nedělá víc věcí najednou, prakticky nestíhá. Nikdy nekončící seznam úkolů a povinností může způsobit problém dostat se do skutečně soustředěného stavu. S roztěkanou nesoustředěnou myslí zákonitě klesá i kvalita prováděných úkolů. Zhoršuje se pozornost, soustředěnost i kreativita.

“Dělat pouze jednu věc naráz, je hotová superschopnost.”

Meditační trénink všímavosti zlepšuje soustředění a kognitivní výkonnost. V randomizovaném kontrolovaném výzkumu se ukázalo, že pár týdnů tréninku všímavosti pomohlo lidem se lépe soustředit, omezilo výskyt rušivých myšlenek a zlepšilo skóre GRE (americká standardizovaná zkouška). [3]

Divergentní myšlení označuje myšlenkový proces, který vede ke vzniku většího množství originálních řešení problémů. A právě otevřené pozorování má specifický účinek na kreativitu. V této studii se potvrdilo, že tento druh meditace navozuje stav, který podporuje divergentní myšlení a umožňuje generování mnoha nových myšlenek. 

Jeden z mých experimentů mi ukázal, co se doopravdy skrývá v pozadí meditace. Tato 60denní meditační výzva mi přinesla víc, než jsem vůbec očekával. 

Pokud někdy v životě nebudete vědět kudy kam, sedněte si na 60 minut do ticha. Žádný mobil, žádná hudba jen zavřené oči a otevřená mysl. Nehodnoťte myšlenky, jen je nechte proudit. Uvidíte, co se stane.

Meditace snižuje stres 

Není pochyb o tom, že je meditace účinná při snižování stresu a úzkostí, a to z několika důvodů. 

Studie o vlivu meditace na stres potvrdila, že již po osmi týdnech meditační praxe měli učastníci lepší výsledky ve stresových víceúlohových testech. [4] (PDF)

Snížit stres lze ale i rychleji než za osm týdnů. Jedna dvacetiminutová meditace dokáže podpořit relaxaci a významně snížit hodnoty měřící aktuální stres. Dokonce i u subjektů, které nikdy předtím nemeditovali, vyvolala meditace relaxační reakci. Meditace před stresovou událostí snížila nepříznivé účinky stresu, výrazně zvýšila paměťový kvocient a snížila hladinu kortizolu. [5]

Ještě jedna více fascinující studie uvádí, že meditace doslova snižuje hustotu mozkové tkáně, která je spojována s úzkostí a obavami. [6]

Elektrická aktivita neuronů

Meditace však neovlivňuje pouze fyzické a chemické složky mozku. Systematický přehled studií elektroencefalografie (EEG) o vědomé meditaci odhalil, že je spojena se zvýšeným množství alfa a theta vln v mozku ve srovnání s těmi během klidového stavu se zavřenýma očima [7]. Tato společná přítomnost zvýšených alfa a theta vln může znamenat stav uvolněné bdělosti, který přispívá k duševnímu zdraví.

Závěr

Podstata meditace má kořeny hluboko v historii a v nás samotných. Tato praktika stará tisíce let nám v dnešní době ukazuje, jak důležitou roli může hrát v životě člověka. Je pravda, že udržovat si dlouhodobou meditační praxi je nesmírně náročné, ale díky vědě víme, jaké benefity to pro jednotlivce přináší, a zároveň ukazuje, že i krátké meditace mají okamžitý pozitivní efekt na náladu, stres, pozornost a kreativitu.

Nečekejte zbytečně dlouho, meditace vám doslova změní život k lepšímu.

Zdroje

  1. Lazar, S. W., Kerr, C. E., Wasserman, R. H., Gray, J. R., Greve, D. N., Treadway, M. T., McGarvey, M., Quinn, B. T., Dusek, J. A., Benson, H., Rauch, S. L., Moore, C. I., & Fischl, B. (2005). Meditation experience is associated with increased cortical thickness. Neuroreport, 16(17), 1893–1897. https://doi.org/10.1097/01.wnr.0000186598.66243.19
  2. Grant, J. A., Courtemanche, J., Duerden, E. G., Duncan, G. H., & Rainville, P. (2010). Cortical thickness and pain sensitivity in zen meditators. Emotion (Washington, D.C.), 10(1), 43–53. https://doi.org/10.1037/a0018334
  3. Mrazek, M. D., Franklin, M. S., Phillips, D. T., Baird, B., & Schooler, J. W. (2013). Mindfulness training improves working memory capacity and GRE performance while reducing mind wandering. Psychological science, 24(5), 776–781. https://doi.org/10.1177/0956797612459659
  4. http://faculty.washington.edu/wobbrock/pubs/gi-12.02.pdf
  5. Amit Mohan, Ratna Sharma, and Ramesh L. Bijlani.The Journal of Alternative and Complementary Medicine.Mar 2011.207-212.http://doi.org/10.1089/acm.2010.0142
  6. Davidson, R. J., & Lutz, A. (2008). Buddha’s Brain: Neuroplasticity and Meditation. IEEE signal processing magazine, 25(1), 176–174. https://doi.org/10.1109/msp.2008.4431873
  7. Lomas, T., Ivtzan, I., & Fu, C. H. (2015). A systematic review of the neurophysiology of mindfulness on EEG oscillations. Neuroscience and biobehavioral reviews, 57, 401–410. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2015.09.018

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Vyhledávač
Komentář
Matěj Krupčík

Náš život je ovlivněn energií, kterou máme, na plnění každodenních úkolů a náročných životních a pracovních výzev.

Když změníte množství energie, kterou máte, ovlivníte jak se cítíte, co děláte, jak se chováte, jak se rozhodujete, jaké máte ambice – změní to váš potenciál. 

Sledujte mě na:
Podobné články

Najdete mě i na sociálních sítích

Tento příspěvek má jeden komentář

  1. Tersina

    I want you to thank for your time of this wonderful read!!! I definately enjoy every little bit of it and I have you bookmarked to check out new stuff of your blog a must read blog!

Napsat komentář