Co jsem se za svých 28 let naučil?
Vidím svět takový jaký je, nebo jsem naivka?
MATĚJ KRUPČÍK
Dnes je to přesně 28 let, co uplynulo 28 let, takže ještě dva roky a budou to dva roky od chvíle, co uplynulo 28 let. ( Sakra, fóry v psané podobě mi jdou fakt blbě)
Tak nic… 🙂
[23:45]
Ještě patnáct minut a je 18. února a mně je oficiálně dvacet osm let. ( Všude říkám, že je mi 22 a pořád mi to někteří věří, tak mi to nekažte! )
Původní cíl bylo sepsat 28 věcí, které jsem se za svých 28 let naučil. Zhruba u dvacáté mi začalo připadat, že už se trochu opakuji, proto jsem článek upravil, zkrátil a vypsal jen několik bodů, které mi přijdou v životě důležité.
Je mi jasné, že nejsem ještě tak starý na to, abych tady mohl rozdávat nějaké moudra, ale…
Rád se za dalších 28 ohlédnu zpět a kouknu na tento článek abych zjistil, jestli jsem byl názorově spíš naivka a nebo už jsem měl některé věci v hlavě srovnané.
Co bych si z těch svých 28 mohl vzít a předat dál?
Toto je pár věcí, myšlenek a názorů, které jsem se za svých 28 let naučil.
Rodina na prvním místě
Rodina není jen důležitá. Je to úplně všechno.
Tímhle bodem jsem si jistý. Vím, že pro mě nikdy nebude nic víc než rodina. Jsem neskutečně vděčný v jaké rodině jsem vyrůstal. Vím, že to pro všechny není taková samozřejmost a o to víc jsem vděčnější za to, co mám. Neskutečně moc si vážím svých rodičů, bráchy a všech blízkých které mám. Díky!
Sport je všelék
Běžel jsem po Jizerských horách při východu slunce. Jel jsem na běžkách v Norsku při západu slunce. V tu chvíli jsem k životu víc nepotřeboval. Nic nepřináší tolik energie a tolik duševního klidu jako sport. Až se příště budete cítit opravdu na nic a nebude se vám chtít nic, buďte tak silní, zvedněte se a zkuste si jít na 45 minut zaběhat. A že zrovna prší? O to spíš běžte. Udělá se vám neskutečně dobře! To vám garantuji!
Mysl ovládá vše
Ať už si říkáš že to zvládneš nebo nezvládneš, pokaždé máš pravdu.
Jediné problémy, zdi a překážky, které nám stojí v cestě, jsou pouze ty v našich hlavách. Člověk je schopen neskutečných věcí a jde jen o to, překonat svou vlastní mysl. ( Jednu takovou výzvu, o to překonat svou vlastní mysl, chystám na jaro – budu informovat)
Nestarejte se o to, co si myslí ostatní
Musím upřímně uznat, že tuhle oblast jsem ještě zcela neovládl. Občas se mi stává, jak přemýšlím nad tím, co by si asi pomysleli “ostatní”. Jenže vím, že mě to v životě často dost brzdí. Pokud se dokážete odprostit od toho, co si myslí ostatní, tak vám upřímně gratuluji.
Pokud máte rady jak na to, tak budu rád, když se mi ozvete! 🙂
Střípky z těch mých 28 (vlastně jenom sport)
Neberte si nic osobně
K tomu nemohu nic napsat. Tady je to dokonale vystižené! Děkuji pane Dušku.
Cesta > cíl
„Co dosažením cílů získáte, není tolik důležité jako to, čím se v průběhu cesty k těmto cílům stanete.“ — Zig Ziglar
Pokud nemilujete proces a cestu při dosažení svých cílů, tak to rovnou zabalte. Akorát ztrácíte čas. Pokud potřebujete na své cestě motivaci, tak jste ztracení, protože motivace nebude přicházet neustále a dřív nebo později to zabalíte. Cestu ke svým cílům musíte milovat a být vděční za všechny překážky a těžké chvíle, protože o to víc si pak můžete vychutnat ty sladké plody na konci.
Trpělivost a vytrvalost = úspěch
Navazující bod…
Položím vám otázku.
Dám vám 1 milion korun hned nebo 50 milionů za 30 let. Pro co se rozhodnete?
Toto je jiná variace takzvaného “Marshmallow experimentu”. Psychologická studie původně testována s dětmi, jestli raději přijmou okamžitou odměnu nebo počkají určitý čas a dostanou odměny dvě.
Vědci zjistili, že děti, které byly schopny čekat déle na odměny, měly obvykle lepší životní výsledky v mnoha aspektech života.
Není to ideální příklad, protože v tomto případě nemusíte nic dělat, jenom čekat.
Mojí myšlenkou je v tomto případě obětování dočasného ve prospěch trvalého.
Osobně považuji trpělivost a vytrvalost za jedny z nejdůležitějších lidských vlastností. Ten kdo očekává všechno hned, jen nachází zklamání a frustraci.
Mě naštěstí tyto vlastnosti nikdy nechyběly.
Chce to ale čas. Až ve svých 27 letech jsem si uvědomil, co v životě chci a za čím mířím. Jsem o svém cíli 100% přesvědčený a i když vím, že to bude trvat klidně dalších 20 let tak už teď miluji každý jeden krok na této cestě. Těším se na všechny dílčí prohry a výhry, slzy, zklamání a probdělé noci na této cestě, ale ta cesta je zároveň motor a vášeň, která mě požene vpřed.
Jděte tak daleko, kam jen dohlédnete a až tam dorazíte, uvidíte ještě dál. — J.P.Morgan
Investujte
Usain Bolt vyhrál 9 olympijských medailí na třech olympiádách a to běžel na dráze méně než 2 minuty.
Na třech olympiádách běžel méně než 115 vteřin a vydělal si 119 milionů dolarů. To je víc než milion za vteřinu. Jenže na ty dvě minuty trénoval přes dvacet let. Tomu se říká investice!
Investujte čas, peníze, energii, do věcí co vám dávají smysl. Všechno se vám vrátí.
Z vlastní zkušenosti mohu jenom doporučit, abyste se začli věnovat investováním peněz.
Řeknete si: “Do důchodu mám asi tak 40 let, teď je zbytečné to řešit”. Naopak. Čím dřív začnete, tím lépe. Bylo by naivní si myslet, že se o vás (nás) stát v důchodu postará.
Bohužel se náš důchodový systém řítí do sr***k, a to do slova. Teď už to není o tom jestli se to někdy zřítí, ale kdy. Tento systém je neudržitelný. Čím dřív začnete s investováním, tím jistější a klidnější budete mít důchod.
Nejlepší investicí, se kterou můžete začít právě teď, je investicí času do vašeho vzdělání o investicích. 🙂
Všechno souvisí se vším
Jeden ze zásadních bodů v tomto článku, který ale nevím jestli umím správně vysvětlit…
Vnímejte všechno co se vám a kolem vás děje. Všechno totiž opravdu souvisí se vším. I věci, které se sebou zdánlivě nesouvisí se sebou souviset mohou.
To že má člověk vysoký cholesterol, nemusí nutně znamenat, že se špatně stravuje. Bolavá záda taky nemusí mít nutně fyziologickou příčinu, ale psychologickou. I pitomý stres může nadělat více fyziologické bolesti než aktuální fyzické zranění.
Jste často nemocní? Jste unavení? Nedaří se vám? Nejste šťastní a spokojení?
Zamyslete se jak se stravujete, co vás trápí, nad čím neustále přemýšlíte, jak se chováte. Jste ve stresu? Jste často naštvaní?
Možná přijdete na to (jako já), že původ našich problémů vlastně pramení z našich činů, myšlenek a všeho co konzumujeme a nejen nutričně ale i vizuálně, emocionálně, duševně. Naše těla nám dávají jasné signály a odpovědi na naše problémy. To jenom my jsme je přestali poslouchat.
Zdroj nemoci neleží v nákaze, ale v naší mysli.
Být občas sobecký je v pořádku
Proč by mělo být špatné ze sebe čas od času udělat prioritu číslo jedna? Proč by mělo být špatně, že chcete něco jen pro vlastní dobro? Je to přeci váš život a pokud daným rozhodnutím někomu přímo neubližujete, tak co je na tom špatného?
Odmítnutí účastnit se párty na kterou jste potvrdili účast, protože se vám prostě zachtělo být v klidu doma a číst si.
Je to sobecké?
Empatie
Milujeme věci a používáme lidi.
Na druhou stranu…
Kdy jste se naposledy někoho upřímně zeptali jak se má, co ho tíží a nad čím poslední dobou nejvíce přemýšlí? A pokud už ano, opravdu vás zajímala odpověď nebo jste se ptali jen “ze zvyku”?
Zkusit se občas vcítit a porozumět druhému nic nestojí a přitom to druhému může hodně pomoci. Uvidí a ucítí, že vás to skutečně zajímá a rád se vám otevře. Tím prohlubujete vztah a vytváříte si emocionální a přátelskou vazbu. Bude si vás vážit a bude mu lépe, protože bude vědět, že se na vás může spolehnout a v případě potřeby obrátit.
Řekněte, nestojí za to takovéhle vztahy budovat?
Oči jsou brána do duše
Jak se cítíte, když si osobně povídáte s někým, kdo má na sobě černé brýle a nevidíte mu do očí? Možná jste tuto otázku nikdy neřešili.
Pro mě osobně je to jen poloviční konverzace. Zkusili jste si někdy podívat se člověku skutečně do očí? Možná vám to teď může přijít jako plácání esoterických nesmyslů, ale oči ukrývají spoustu informací o tom druhém a často se mi stává, že při pohledu do očí vidím víc bolesti, smutku, nejistoty, štěstí, radosti, spokojenosti než mi člověk skutečně poví.
Kvalitu života určuje strava (jsme to co jíme)
Sám jsem na vlastní kůži poznal, že strava hraje v životě daleko větší roli, než si vůbec myslíme.
To co jíme ovlivňuje naše zdraví a to jak se cítíme, jak spíme, kolik máme energie a ať se to nemusí zdát, tak bohužel i to, jak se chováme. Jíte nezdravé, průmyslově zpracované potraviny, fast foody, sladkosti a pijete slazené limonády a podobně? Svému tělu jenom ubližujete. Pokud mi neveříte tak, si někdy poslechněte jak obézní lidé mluví o jídle, o zdraví a o životě. To jsou skutečně nemocní lidé.
Žijte si podle vlastních pravidel — ne společnosti
Mít diplom? Být ve 25 vdaná/ženatý? Mít děti a dům?
Kdo stanovil tyto nepsané společenské “normy”?
Jsem snad hloupý, nevzdělaný či méněcenný když nemám diplom?
Studoval jsem dvě vysoké školy a obě byly ztráta času. To co potřebuji vědět si najdu na internetu a za kvalitní zdroj informací, které potřebuji, jsem ochotný si zaplatit, takže *zdvižený prostředník* na diplom.
Že je mi 28 a nemám ženu a děti? No a co, já jsem takhle happy.
Třicet mi ještě není, takže na dům mám ještě dva roky čas. 🙂
Žijte si vlastní život podle vlastních představ a neohlížejte se na okolí a “ostatní”. Vytvořte si vlastní pravidla. Vy jste přeci pánem svého života.
Je tak?
Láska
Když někomu přeji k narozeninám, tak rád říkám “hodně štěstí zdraví a hlavně lásky, protože bez té to nejde”. Myslím to vážně. Nemyslím tím vztahovou lásku mezi mužem a ženou, ale myslím tím bezpodmínečnou lásku k životu. Lásku k sobě samému. Lásku ke všem živým bytostem. Lásku jako skutečný pocit z hloubi duše, ne jako slovo.
Všechno co v životě děláte, musíte dělat s láskou, jinak je daná činnost bezvýznamná a nebudete z ní nikdy mít skutečnou radost.
… a jelikož mám dnes narozeniny, tak si přeji, ať všechno co děláte, děláte s láskou! Ať jste plní životního optimismu, ať jste šťastní a spokojení, protože pokud budete vy, tak budu i já! 🙂
Myšlenka na závěr
Alenka přijde na křižovatku.
“Kterou cestou se mám vydat?” Ptá se…
“Kam máš namířeno?” Zeptala se Šklíba
“Nevím” odvětila Alenka
“ V tom případě” řekla kočka “ na tom nezáleží”. — Alenka v říši divů
Vždy dostaneme přesně to, co v životě žádáme, i když nevíme, o co žádáme.
